Nejprodávanější vrtačky, kladiva a rázové utahováky aneb co zákazníci kupují - 2. díl

2) Vrtačka bez příklepu - určena pro lehčí práce jako je vrtání do dřeva nebo kovu. Výhodou je nízká hmotnost a menší vůle v uložení vřetena, které umožňuje přesnější vrtání.

 

 

se dle použití a konstrukce následně dělí na vrtací kladiva, sekací/bourací kladiva a kombinované kladiva.

 

1) Vrtací kladivo vychází z konstrukce příklepové vrtačky. Nabízí však mnohem vyšší sílu elektro-pneumatického příklepu, která se uvádí v Joulech. Díky tomu umožňuje vrtání do velmi tvrdých materiálů, jako je kámen nebo betonový panel. Pro zajištění přenosu krouticího momentu v kombinaci se silnými údery je u kladiv používán rychloupínací systém SDS-Plus. Ten, díky speciálním drážkám na stopce vrtáku, zabraňuje jeho protočení ve sklíčidlu a urychluje výměnu.

 

2) Sekací a bourací kladivo je konstrukčně shodné s vrtacím kladivem, pouze není vybaveno funkcí otáčení nástroje. Slouží pouze k sekání a bourání.
Sekací kladiva vyšší hmotnostní kategorie se často označují pojmem "bourací" či "demoliční" kladiva.
 

 

3) Kombinované kladivo je kombinací vrtacího a sekacího kladiva. Voličem pracovních režimů lze přepínat mezi vrtáním s příklepem a sekáním.
V hmotnostní kategorii mezi 2 a 7 kg je kombinované kladivo nejpoužívanějším typem. Kladiva s váhou nad 10 kg se většinou vyrábí jako jednoúčelové nářadí pro vrtací nebo sekací (bourací) práce.
 

 

usnadní utahování a povolování šroubů. Hlavní využití nachází zejména při výměně kol na autě, ale i při šroubování kovových konstrukcí nebo stavbě lešení. Princip zařízení spočívá v kombinaci rotace a úderů. Ty, na rozdíl od příklepových vrtaček a kladiv, nepůsobí v ose nástroje, ale ve směru jeho otáčení. Při povolování šroubu dochází k intenzivním úderům nástroje v opačném směru, tedy doleva. Vibrace se přitom nepřenášejí do tělesa přístroje a zpětný ráz je minimální. Při práci s rázovým utahovákem se mužeme spolehnout na jeho značnou účinnost v kombinaci s minimální námahou.